Jdi na obsah Jdi na menu

KDO JSEM JÁ ??? a moji psi

23. 8. 2010

 

salon2.jpg

 

Jmenuji se Lucie Zichová a budu se starat o vaše pejsky po dobu, kterou stráví v Psím salonu Lucifér.

     Absolvovala jsem akreditovaný rekvalifikační a vzdělávací kurz ,,Úprava psů“ společnosti Svopap vzdělávací centrum s. r. o., která pořádá tyto kurzy s doporučením Ústřední komise pro ochranu zvířat ve spolupráci s ČZU Praha a ZOO Praha. V rámci kurzu jsem docházela na praxi do tří pražských úpraven psů a na přednášky do ČZU.

     Mezi psy jsem vyrostla a proto bylo mým dalším cílem získání hlubších znalostí a vědomostí o psech a především získání praktických dovedností v tomto oboru.

     Náplní kurzu bylo vedle teoretické přípravy (např. anatomie a fyziologie, chov psů, výživa a krmení, veterinářství a parazitologie) také studium speciálních předmětů (hygiena chovu, hodnocení exteriéru, etologie, profesní etika, manipulace a práce se psem) a jako stěžejní náplň lze považovat praktickou výuku vlastního stříhání a úpravy psů.

 

     Ale hlavně si mi splnil sen, pracovat v příjemném prostředí, setkávat se s lidmi, se kterými mám něco společného a každý den si moci pohladit hned několik psích kožíšků.

 

     Uvítám psy velké i malé a moc se těším na vaše návštěvy.

 

 Moje heslo? TRPĚLIVOST A KLID jsou nejlepší pomocníci...

                                                                                             Lucie Zichová

 

Já a moji psi

 

     Mou první psí láskou byla Kora. Vyrostla jsem vedle ní a byla to ona, kdo mi ukázal, jak se ke psům chovat a jak si s nimi porozumět.

Korinka byla moje nejlepší kamarádka a dožila se na novofundlandského psa úctyhodných 13 let  a 6 měsíců.   

 ObrazekObrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Můj druhý pes byl také novofundlanďan, jmenoval se Barney. Odmalička zadumaný a přemýšlivý pejsek. 

ObrazekObrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vyrostl v obrovského a impozantního psího přítele. Zemřel bohužel, když mu bylo pouhých 6 let a 9 měsíců, vypovědělo mu srdíčko.

 

 

Ještě když Barnýšek žil, pořídili jsme si labradorského retrívra.

Jmenoval se Sandy, dnes už nemám ani jeho, zemřel na nádorové onemocnění když mu bylo jen 7 let.

ObrazekObrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sandy byl rozený hlídač a lovec.

Miláček, pes pro každou hru, ale i ostrý obranář bez ústupků.

 

 Obrazek

 

 

    

Po smrti Barnýška jsme si přivezli k Sandymu opět novofundlandského psa, kterého jsme pojmenovali Byron.

 

 Obrazek

 

 

 

 

 

Jejich hry byly čisté divočárny.

Byroušek se narodil se závislostí na mazlení. A už si asi nikdy neuvědomí, že vyrostl v psa, kterého nelze chovat na klíně. Z divouse dospěl v murdce.     

                                            

 

Obrazek

 

    Od listopadu 2006 do ledna 2008 jsem se starala o tenkrát 5 let starého rotwajlera, Arnyho, jehož majitel, náš soused, musel do domova se stálou péčí.

Bohužel jsem si ho nemohla nechat, protože na sebe se Sandym a Byronem žárlili. Nakonec jsem mu našla hezký domov u mladých lidí.

     

 

     Když bylo Sandymu skoro 7 let a Byronovi 3 roky přivezla jsem si domů dalšího pejska, amerického kokříka, kterého jsme pojmenovali ObrazekAtos.

 

 

 

 

Atosek měl v sobě všechno.

 

 

 

 

 

Chvíli andílek co se mazlil a každému vnucoval hlavičku do dlaně, chvíli lovec s obrovskou výbušností a rychlostí v těle, a jinou chvíli zase neústupný obranář.

 Obrazek

 

 Atosek zemřel nečekaně 8. 10. 2010 byly mu 3 roky.

 

 

 

 

 

 

Obrazek

 Smečka srpen 2008

 

    

 

Po smrti Sandyho bylo jasné, že Byron se svou kontaktní povahou nemůže zůstat dlouho bez velkého parťáka a proto jsme nám všem přivezli, našeho čtvrtého novofundlandského psa, který se jmenuje Edmondek.

Endík je moc chytrý a učenlivý a rád pošťuchuje svoje dva kamarády. Je to živel, na chvilku se nezastaví.

 Obrazek

 

 

 

 

 

 

 Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

Endík je můj první pes, se kterým chodím na psí výstavy a moc se líbí.

 

 

Obrazek

Smečka červen 2010

 Byron, Atos a Endy

 

 

 

 

 

 

 

 

Co čert nechtěl...,

Atosek zemřel nečekaně týden před svými třetími narozeninami. Ve své výbušnosti si přetrhl kolenní vaz a musel absolvovat operaci, která proběhla v pořádku... dva dny na to, v mé přítomnosti...ve spánku...ve vteřině...zemřel na embolii. Byl to šok. Atosek byl můj první americký kokřík...

 

 

Hned na to jsme si přivezli našeho druhého amerického kokříka Benjamínka mazlíčka...

listopad-2010-102.jpg

 

 

 pros160.jpg

 

 

 

 

 

 

 

dsc_0331.jpg

 

 

 

 

 

 

 

kopie---beb12.jpg

Smečka 11/2010

 

 

kopie--8----dsc_0124.jpg

 

 

Smečka 10/2011

 

 

 

 

 

 

 

 dsc_0086.jpg

Smečka Velikonoce 2012

 

 

 

 

A aby nás nebylo málo :-D

Přibyl do naší smečky na jaře 2012 další novofundlandský pes - syn našeho Endíka a jmenuje se Dantések.

 

dsc_0005.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Všichni ho okamžitě přijali za svého, Endík se o něj staral až s neuvěřitelnou pečlivostí, takže už doma všichni věříme tomu, že to ví :-) že je jeho taťka...

 

 Smečka květen 2012

dsc_0179.jpg

www.jpg

 

 

 

 

 

 

 

MOJE ZLATÍČKA květen 2015

 

 

494.jpg 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

O Byronka jsem přišli v září 2016.

   Už to byl stařičký pejsek, který si užíval téměř 12ti letý život v naší rodině.

 

 

 

 

Život bez psů si dokážu jen ztěží představit, vždyť jsem bez nich žila všeho všudy jen pár měsíců. Bez nich by mi chyběl dílek do stavebnice života.

 

Lucie